Už druhý den zjistil čtyřicetiletý řidič škodovky, že ho bolí hlava, začínají ho trápit závratě a hůř vidí. Vzpomněl si na článek o opěrkovém syndromu, který četl někde na internetu, a našel si ho. Docent Aleš Hahn, přednosta ORL kliniky Fakultní nemocnice na Královských Vinohradech, v něm popisoval poranění, ke kterým dochází při nehodách v autě, zejména při nárazech zezadu. A způsob, jakým se diagnostikují.
Muž si na docenta Hahna sehnal spojení a prodělal v nemocnici vyšetření na přístroji Tetrax. Ten vytipoval příčinu problémů a stanovil diagnózu. Od ní se odvíjela léčba. Jako její součást mu pomohla i rehabilitace zablokovaného úseku páteře. Během půlroku se potíží zbavil úplně. Bohužel patří k menšině šťastných, kteří vyřešili svůj problém včas a racionálně.

Vypadají jako simulanti

Zdaleka ne každý pacient skončí takhle dobře. Až ve 40 % případů se stává, že postižení lidé prodělávají nejrůznější vyšetření, ta však neodhalí žádnou zjevnou příčinu problémů. Úraz totiž často naruší pouze funkci poraněného orgánu (svalů, páteře, plotének, měkkých tkání atd.), ale nezpůsobí v nich žádné viditelné změny, které by se daly zachytit pomocí snímků z rentgenu, CT, magnetické rezonance nebo dalších běžných vyšetření.
Pacienti pak vypadají jako simulanti, hypochondři či blázni, přestože reálně trpí vážnými problémy. Řada z nich skončí úplně zbytečně u psychiatrů, aniž by se tím vyřešily jejich zdravotní potíže.
Proto je důležité, aby se takový člověk dostal včas k otoneurologovi, tedy specialistovi, který se zabývá otázkami rovnováhy. Ví, jak správně vyšetřit opěrkový syndrom a jak léčit vzniklá poranění. Jinak pacientovi hrozí, že se zdravotní problémy vyvolané zdánlivě banální dopravní nehodou nebo jiným úrazem stanou chronickými. Nejeden z nich pak skončí v invalidním důchodu, případně v nezáviděníhodné pozici člověka, se kterým si lékaři nevědí rady.

Dlouhý seznam potíží

O jaké potíže se jedná? Jejich seznam je překvapivě obsáhlý a proměnlivý. U některých lidí se projeví během jednoho dvou dnů. Další bolí jen hlava, případně jim bývá trochu nevolno. Ale to je přejde, a tak nad tím mávnou rukou.
Za několik týdnů až měsíců se však u nich objeví:
  • trvalé bolesti hlavy, šíje, ramen a zad, 
  • pískání v uších nebo další potíže se sluchem, 
  • závratě a poruchy rovnováhy, 
  • nevolnosti, pocit na zvracení nebo mdloby, obzvlášť tehdy, když musí předklonit hlavu: při jídle, při čtení, při psaní, při sezení na židli, při sledování televize atd., 
  • nevysvětlitelná únava, 
  • slabost rukou nebo horší koordinace pohybů s nimi, 
  • poruchy zraku: neostrost, zdvojené vidění atd., 
  • psychické potíže: deprese, úzkost, nespavost, hněv, frustrace, stres aj.

Jako když šlehne bič

Jak je možné, že dochází ke zmíněným problémům? Mnohé byste pochopili v okamžiku, kdybyste viděli, jak se při nárazu chová páteř řidiče nebo aspoň figurína při nárazových testech, které dělají výrobci automobilů. Hlava totiž letí prudce dopředu a pak logicky dozadu. Ve hře jsou obrovské síly. Způsobí, že se krční páteř a svaly v této oblasti protáhnou o několik centimetrů. Odborníkům připomíná ta prudká křivka šlehnutí bičem. Proto těmto úrazům říkají whiplash injury, bičové trauma.
Záludnost celé situace spočívá v tom, že zdravotnický systém není na diagnostikování uvedených potíží dobře nastavený. Navíc je lidé podceňují. Odborníky proto nepřekvapí, že 10 až 15 % pacientů má celoživotní následky. Řidiče ukolébá také to, že třeba k nárazům zezadu dochází často v městském provozu v malých rychlostech, do 30 km/h. Bez ohledu na tento fakt by se měli nechat co nejdřív vyšetřit.
Kolem 50 % všech dopravních úrazů je spojeno s whiplash injury. Může však k němu dojít i při sportu a dětských hrách. Čím dřív lékaři problémy objeví, tím dřív mohou nasadit léky, preventivní léčbu a pacienta sledovat. Lze tak předejít zmíněným trvalým následkům nebo jejich projevy minimalizovat. Má to i ekonomické a sociální dopady. Pojišťovny v EU vyplatily loni klientům s whiplash injury tři miliardy eur.

Chytrý rodák z Česka

Blondýnka stojí na deskách s čidly napojenými na počítač se speciálním programem. Zaujímá různé pozice a přístroj měří drobné odchylky od správného postoje. Díky nim pak pomáhá vytipovat, kterou oblast úraz zasáhl a je potřeba ji léčit.
Tento přístroj vymyslel Profesor Reuven Kohen-Raz z Univerzity v Jeruzalémě. Narodil se v roce 1921 v Československu a do Izraele utekl před Hitlerem. O speciálním vyšetření se dozvíte víc na whiplash.cz/cs/tetrax/.

Úrazy může zmírnit správné nastavení opěrky hlavy v autě

Její vrchol by měl být zároveň s temenem hlavy nebo o něco výš. Vzdálenost mezi hlavou a opěrkou by neměla být větší než 5 cm. Čím je větší, tím horší bývají zranění. Některá auta jsou už vybavena aktivním opěrkovým systémem, který následky zmíněných úrazů tlumí.